Snad je analogie s nejvýraznější promluvou celé hry „Já se zrodím“ při ohlédnutí za letošním divadelním představením kvarty a jeho náročným zrodem na místě – jen na rozdíl od krátkého života jepic si představení, které kvarta nacvičila v rámci výuky dramatické výchovy pod vedením Mgr. Marcely Haškové, zaslouží delší existenci.
Alegorické drama bratří Čapků Ze života hmyzu, hru, která je na jevištní ztvárnění náročná po všech stránkách, kvarta předvedla vybraným třídám gymnázia i veřejnosti v prostorách Waldorfské školy 24. června. Diváci se tak setkali s tulákem, který v hmyzí říši pozoruje lidské vlastnosti, a se všelijakými druhy hmyzu – od motýlů, přes cvrčky, lumky, chrobáky, mravence až po jepice. Právě jejich chování, tu povrchní, tu majetnické, jindy zase bezohledné či sobecké, dokonale ilustruje chování lidí: flirtující motýli, chamtiví lumci, vládychtiví mravenci… A tím vším se prolíná volání kukly: „Něco velkého se stane! Já se zrodím!“ Vše pak vrcholí rejem jepic a jejich následnou smrtí i smrtí tulákovou coby symbolu pomíjivosti života.
Kvartáni si rozhodně zaslouží pochvalu a velké poděkování – se hrou se vypořádali velmi dobře a v paměti diváků rozhodně zůstanou některé herecké výkony – třeba výrazní motýli, kukla i samotný tulák, ale i řada dalších. Stejně tak zaslouží obdiv výprava – počínaje pestrými motýly, přes nápadité chrobáky včetně kuličky, cvrčky, lumky až po moderní pojetí mravenců. Samostatnou kapitolou je pak kukla po celou dobu zavěšená před kulisami a závěrečný, velmi působivý rej jepic.
Mimo jiné právě pro náročnou přípravu, na níž kvartáni s Marcelou Haškovou strávili mnohem více času než vyměřené hodiny dramatické výchovy, si představení zaslouží, aby mohlo být zopakováno v příštím školním roce. Nejen příprava, ale hlavně samotné představení za to rozhodně stojí.
Foto: Ondřej Luks
