Devátá hodina, dvacet osm studentů, dvě paní profesorky, směr – Vodňany. Červen by v žebříčku nejoblíbenějších měsíců podle studentů aspiroval na první místo. Teplo, zájezdy do zahraničí, blížící se prázdniny a pro druháky školní výlet. Právě na ten se třída 2.C vydala 12. června v doprovodu jejich třídní učitelky Mgr. Michaely Kocourové a paní učitelky Bc. Terezy Trollerové, která se je dva roky snaží naučit základy společenských věd. Volba o tom, na které místo se vlastně vydají, započala už v říjnu. Nakonec se vyvoleným stal Sportovní areál Blanice v městě Vodňany, které má necelých 7 tisíc obyvatel a leží v Jihočeském kraji.
Cesta z vlakového nádraží Příbrami až k ceduli Vodňany nebyla zrovna jednoduchá. Kvůli výluce musela skupina několikrát přestupovat. Nepříjemná situace nastala v autobuse, když se gymnazisté střetli ještě s jednou školou, která jela stejným směrem. Nakonec komplikaci všichni ve zdraví zvládli a pokračovali směrem k ubytování. Po tom, co se zabydleli, přišel čas na zmapování okolí. Při cestě se dozvěděli třeba to, že ve městě žil autor české hymny Josef Kajetán Tyl.
Úterní dopoledne bylo vyplněno exkurzí do Fakulty rybářství a ochrany vod, kde si prohlédli například jesetera nebo úhoře, které si zkusili dokonce i chytit. Velkým lákadlem byla pro studenty možnost se pod mikroskopem podívat na perloočky. Druháci si tak zopakovali získané vědomosti z biologie, kde se rybami dopodrobna zabývali v tomto ročníku. Kvůli nadměrnému horku se odpoledne celá skupina vydala na přírodní koupaliště, kde byla příležitost se zchladit. „Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, vroubená je stromama….“ Jak lépe zakončit úterní večer než pořádným táborákem. Někteří studenti při něm odhalili doteď skrývající talent – hru na kytaru. Zpívaly se klasiky všech táborů nebo škol v přírodě, převážně kvůli tomu, že počet zpěvníků byl omezený, a tak to chtělo, aby písně znali všichni. Bláznovu ukolébavku, Anděla nebo Buráky doplnily zahraniční hity jako je třeba Demons a Radioactive od Imagine Dragons. Oheň a melodie linoucí se z kytary, navodily atmosféru, která vyvrcholila u poslední písně. Zlatým hřebem se stala skladba Thinking out loud od britského zpěváka Eda Sheerana.
Celodenní výlet. V tomto duchu se nesla středa. Patnáct kilometrů a cíl? Zřícenina Helfenburk. Hned po příchodu se studentům dostalo přivítání od volně pasoucích koz. Někteří se s nimi snažili navázat kamarádské vztahy, jiní si raději udržovali odstup, převážně kvůli tomu, že v ruce drželi bagetu a neměli v plánu se o svoji svačinu s někým dělit. Cesta, kterou gymnazisté ušli, byla trnitá, ale na kulaté věži, ze které obdivovali dech beroucí panorama, se všichni shodli, že to stálo za to. Po příchodu zpátky do areálu následoval volný program, který někdo využil na hraní kulečníku, druzí relaxovali se zmrzlinami v rukou na trávě a jiní si povídali u kafe.
Čtvrtý den se studenti vydali vlakem do Sudoměřic u Písku. Odtud je čekala trasa dlouhá přibližně pět kilometrů a na jejím konci památník připomínající bitvu u Sudoměře z roku 1420. Střetli se v ní železní páni s husity. Ti pod vedením Jana Žižky dokázali ve svůj prospěch využít lokaci rybníků Markovec a Škaredý. Mezi nimi je totiž šíje, ve které vojsko železných pánů svoji početní převahu zužitkovat nemohlo. Husitům pomohli i jejich vozy, kterými sráželi vojáky ze sedel koní. Sportovní areál Blanice nabízí spoustu sportovních aktivit. Po návratu tak přišel čas na to jít něco z toho vyzkoušet. Jedna skupina vzala do rukou tenisové rakety, druhá si šla zahrát nohejbal a třetí vyrazila na volejbalové hřiště.
Z celého týdne si druháci odnesli jedno ponaučení: nikdy nepodceňovat sílu komárů, speciálně v tomto ročním období. Zejména některé nohy studentů intenzitu komářích bodnutí pocítily naplno. Ale i přes tuhle jednu kaňku gymnazisté odjížděli spokojení. Vezou si domů zážitky, nad kterými se v budoucnu budou vesele usmívat. A smích je lék na všechno, dokonce i na ty komáry.
