To, že je Rožmitál pod Třemšínem úzce spjat s Jakubem Janem Rybou, ví snad každý člověk pocházející z těchto končin. Víte ale, co popisuje subkontra – C6 a jakou má spojitost s regenschorim? Třída prima by po výjezdu do Rožmitálu pod Třemšínem v úterý 19. 12. jistě zvládla odpovědět. Jejich kroky směřovaly pod vedením Mgr. Hany Štufkové a Mgr. Václavy Reissmüllerové po stopách staročeských Vánoc a Rybova života.
Kde jinde pouť za hudbou začít, než u portrétu J. J. Ryby. Ten je k vidění na místě Rybova odpočinku, na náhrobním kameni naproti vchodu do kostela. Ne vždy však ležely jeho ostatky na tomto místě. Po jeho sebevraždě byly uloženy na morový hřbitov, odkud byly vyzvednuty až po 40 letech. K tomuto portrétu se váže zajímavost, kterou primánům prozradila zástupkyně ředitele ZUŠ Jakuba Jana Ryby Mgr. Ivana Hoyerová. Rybovo vyobrazení je totiž fiktivní. Muži v té době museli mít oholenou tvář a kratší vlasy.
Druhou zastávkou programu byla nejstarší budova v Rožmitále – výše zmiňovaný kostel Povýšení sv. Kříže. Zde studenti prozkoumali varhany z roku 1750 a jejich části – manuály, pedály, rejstřík, měchy i píšťaly. Dále se dozvěděli, že varhany mají největší rozsah ze všech hudebních nástrojů, a to subkontra – C6. Seznámili se s Hubertem Hoyerem, rožmitálským regenschorim. Co tedy obnáší povolání pravého regenschoriho? Vede kůr, skládá skladby a hraje na varhany. Několik století před panem Hoyerem zastával tuto funkci v rožmitálském kostele i J. J. Ryba. Proslulé není jen spojení jeho jména s Rožmitálem, ale také s Českou mší vánoční, jejímž je autorem. Více o jeho životě, povolání a tvorbě se dozvěděli díky poslední zastávce v Podbrdském muzeu.
Foto: Mgr. Hana Štufková, Mgr. Václava Reissmüllerová
