V roce 2015 oslavila GymTV, školní televize Gymnázia Příbram, 10 let své činnosti. No, oslavila… V červnu, na který to desáté výročí připadlo, uspořádala setkání současných a bývalých členů, které bylo pozoruhodné tím, že se na něm poprvé sešlo všech pět dosavadních šéfredaktorů, a natočila mimořádné jubilejní vydání svých zpráv. Zpráv z gymnázia, které byly před těmi deseti lety základním stavebním kamenem činnosti školní televize. Tím připomínka deseti let skončila. Na víc prostě nebyl čas, a je to tak dobře. Tak alespoň s přicházejícím rokem 2016, kdy už nebude proč výročí připomínat, si můžeme dovolit poznamenat, že těch deset let bylo vydařených. Že těch zpravodajských relací z gymnázia bylo více než sto, že díky nim se může veřejnost dozvídat o tom, čím škola žije, jací žáci v ní studují a jací pedagogové v ní učí. A dávno už nejde jen zprávy ze školy. Už před lety začali redaktoři, pokud jim to časové možnosti dovolily, vyrážet „za humna“ a tu a tam mapovat zejména kulturní dění ve městě. Ruku v ruce s tím se rozvíjela spolupráce s Českou televizí, která některé reportáže odvysílala. A tato spolupráce se rozšířila i na společný projekt setkání školních televizí z celé republiky pod záštitou ČT, jehož čtvrtý ročník hostilo gymnázium právě v roce 2015. Mohli bychom připomenout, že GymTV zaznamenává všechny významné školní akce – od akademií po divadelní představení nebo koncerty, a vytváří tím tak stále se rozrůstající archiv, v němž by se našli lidé, kteří na gymnáziu studovali před více než dvěma středoškolskými generacemi. Nesmíme zapomínat ani na webové stránky, které už tak nějak samozřejmě pomocí článků a fotografií informují o většině školního dění na gymnáziu.
Rok 2015 přinesl do práce redakce GymTV nové výzvy, pro něž na oslavy nebyl čas. Tou největší byla možnost být u rozsáhlé rekonstrukce Svaté Hory. Na počátku stála zvědavost a pocit jakési morální povinnosti tuto událost dokumentovat – vždyť jsme škola a televize sídlící v Příbrami. Na konci je radost ze zdařilého díla (stavebně i filmově) a snad trochu i pocit hrdosti, že GymTV mohla být jediným médiem, které od května krok po kroku tuto rozsáhlou stavbu sledovalo. Byla to pro nás čest. Když jsem se na Štědrý večer procházel se stovkami dalších lidí kolem baziliky, nemohl jsem si nevybavit ty hodiny strávené tamtéž s helmou na hlavě v letním parnu mezi stroji a stavebními dělníky. A taky těch více než 1300 záběrů, ze kterých vznikl třicetiminutový dokument, který uvidí návštěvníci Svaté Hory. A samozřejmě oněch čtrnáct reportáží, které se nad rámec projektu mezi dubnem a listopadem podařilo vždy nějak přes připomínkové řízení protlačit do éteru. Na tomto místě se sluší poděkovat současným i bývalým členům GymTV, kteří se na vzniku reportáží i dokumentu podíleli, a především mluvčímu Svaté Hory PhDr. Mgr. Janu Traxlerovi, který byl po celou dobu prostředníkem mezi světem veřejnosti a světem uzavřeného dění na Svaté Hoře, a to se vším dobrým i zlým, co tato práce přinášela. Pravidelně jsme nahlíželi za krunýř z lešení, sledovali jednotlivé fáze obnovy a dostali se na místa, na něž bychom nikdy nevstoupili. Na místě samotném jsme se vždy setkávali s ochotou a pochopením a stavební mistr Jaroslav Klejna vždy trpělivě a erudovaně odpovídal na naše otázky. Mohli jsme se podívat i do restaurátorského ateliéru v Třemošné u Plzně a aspoň trochu porozumět práci nejen zedníků, klempířů či tesařů, ale také „štětečkářů“ nebo „kouzelníka z hrobky“, jak se jim tady říkalo (pokud nevíte, o koho jde, pusťte si naše letní speciály:-D). Za příležitost mapovat celou rekonstrukci jsme opravdu velmi vděční a vážíme si jí.
Právě nad Svatou Horou jsme poprvé „proletěli“ s dronem, v současné době módním a až nebezpečně se rozšiřujícím prostředkem. Ale právě s jeho pomocí se nám také podařilo realizovat nevšední záběry některých míst Příbrami a výsledek této práce bude součástí připomínky 800. výročí první písemné zmínky o Příbrami, která připadá právě na rok 2016. V této souvislosti musí zaznít další velké poděkování: Ing. Aleši Baráškovi a společnosti Internet Pb.
Právě oni měli velký podíl na další výzvě, které školní televize v roce 2015 čelila. Po pilotním pokusu na závěr roku 2014 jsme úspěšně realizovali několik živých internetových přenosů, z nichž ty poslední dva, říjnový projekt Jak se dělá televize a prosincový koncert Ginevry, už byly vysílány prostřednictvím živé režie a snímány na několik kamer. Ty stovky metrů kabelů, adrenalin před přenosy a v jejich průběhu a nebo také stěhování techniky zpět do školy v půl jedné v noci, to vše stálo za to. Pro studenty, kteří jako kameramani, režisér či pomocný režisér vše zajišťovali, je to určitě nezapomenutelný zážitek a skvělá zkušenost.
Je dobře, že za svou práci získala školní televize také ocenění. Ne že by práce nešla dělat líp, ale úspěchy typu dvě první místa v soutěži Videopohlednice z mého města či obhajoba titulu Školní časopis – webový magazín roku v ČR určitě potěší :-)
Zkrátka, bylo toho hodně a snad ještě víc. A právě symbolicky v rok 10. výročí činnosti. Na tomto místě prostě musí zaznít, ať je to otřepané nebo ne: „Něco takového nás před deseti lety vůbec, ale vůbec nenapadlo…“
Chci na tomto místě poděkovat členům redakce za jejich práci – a oni vědí, koho se to týká více a koho méně. Nejhorší na tom je, že těch deset let taky znamená x-krát zopakovaný koloběh neustálého zaškolování nových a loučení se se starými. Ale o to větší pomoc pak přinášejí ti, kteří pomáhají, ač by už jako absolventi školy nemuseli: Vašku, Báro, Víťo, ještě to s námi prosím pár (desítek) let vydržte! Poděkování patří vedení školy za nepřetržitou – a shodou okolností právě letos také desetiletou – podporu. A také všem partnerům, kteří nám v letošním roce pomohli: ještě jednou společnosti Internet Pb a Městu Příbram, dále pak společnosti RWE Gas Storage, SRPG Gymnázia Příbram, panu Ing. Pavlu Davidovi, panu Ing. Radku Dobešovi, paní PaedDr. Romaně Sovičkové a paní Mgr. Lence Mottlové. A na úplný závěr také všem čtenářům webu a divákům všech našich televizních aktivit – za čtení, sledování, ale také za konstruktivní kritiku.
Hodně zdraví a štěstí v roce 2016!