I ve třetím ročníku na studenty čekal další zajímavý výlet. Tentokrát se třídy 3.A a 3.C pod vedením profesorů dějepisu Mgr. Josefa Doležala a Mgr. Ondřeje Kopáčka a pod milým dozorem paní profesorky Brabencové vydaly do jednoho z našich největších historických center, a to do Prahy. Za deštivého počasí historičtí nadšenci vyrazili autobusem vstříc novému poznání a prozkoumání Prahy z historického hlediska.
Prvním cílem byl jeden z nejvýznamnějších objektů spjatý s vývojem československé a české státnosti ve 20. století – národní památník na Vítkově. Studenti se i s deštníky vyšplhali přes drobné překážky z Florence na vrcholek Vítkova. A že výšlap opravdu stál za to! V rozsáhlém prostoru památníku se nachází expozice s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“, které zachycují zlomky v našich dějinách 20. století. Bylo zde zobrazeno pět důležitých mezníků: vznik ČSR v roce 1918, období Mnichova v roce 1938 a zánik Československa v roce 1939, obnovení Československa v roce 1945 a komunistický převrat o tři roky později, vznik československé federace v roce 1968 a pád komunismu v roce 1989 spolu se zánikem Československa v roce 1992. Celá výstava je doplněna jednoduchou grafikou a výběrem sbírkových předmětů, které charakterizují téma a zobrazují některé osobnosti, které se na vývoji státnosti nějak podílely nebo jí byly postiženy. Mezi nejvíce prohlížené předměty patřily poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky. Dále zde mohli najít osobní předměty Jana Palacha, významná státní vyznamenání a řády, první československý zákon apod. Návštěvníci také mohli navštívit ostatní prostory památníku, a to Kolmubárium, Síň osvobození nebo podzemní Památník. Expozice byla rozšířena i výstavou s názvem Sportsmeni v zemích českých, která zobrazovala, jak se sportovalo za císaře pána. Třešničkou památníku je vyhlídka, která nabízí neobyčejný výhled na celou Prahu.
Ze staré části Prahy pak přešli do té nové a mohla začít druhá část výletu. Prohlídka Prahy s výkladem profesorů, který byl lepší než od proškolených průvodců. Studenti prošli celou Královskou cestu od Obecního domu až po Pražský hrad a dozvěděli se z výkladu spoustu zajímavých informací, ke kterým by jen tak sami nepřišli. Na Staroměstském náměstí byl rozchod, a tak se unavení studenti měli možnost občerstvit, odpočinout si a nabrat síly na další cestu. Po zdolání Nerudovy ulice si prohlédli Pražský hrad. Cestou z Hradu začalo opět silně pršet, ale to studenty vůbec neodradilo a svižným krokem se vypravili k poslední, ale neméně zajímavé památce, kterou bylo poutní místo Loreta.
Zmoklí studenti byli rádi, že nastoupili do vyhřátého autobusu, ale určitě ničeho nelitovali. Celá exkurze se i přes ne moc květnové počasí vydařila. Byla velice zajímavá a poučná, a to hlavně díky odbornému výkladu profesorů. Třeťáci se tak zábavnou a zajímavou formou zdokonalili ve znalosti české historie a pražských památek, aniž by museli sedět v lavicích.