Kolik lidí se narodilo ve stejný rok jako vy? Kolik lidí v té době žilo na Zemi a kolik je to dnes? A jak moc se demografické chování lidí v různých částech světa liší a jaký to má vliv na světovou populaci?
Odpovědi na tyto otázky jsme hledali na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ve čtvrtek 23. listopadu v programu již tradičních Dnů geografie.
Studenti třetích ročníků volitelného předmětu Regionální geografie a s nimi i několik dalších zeměpisných nadšenců zamířili do poslucháren fakulty si poslechnout množství přednášek v podání vysokoškolských odborníků. A jejich témata byla vskutku rozmanitá – mimo jiné se studenti dozvěděli například to, jak vznikají a fungují hurikány, jak je monitorujeme pomocí družic, jak se žije zahraničním menšinám v Čechách či jak jako jedinci zapadají do celosvětové populace.
V rámci propagace této akce vznikl také zajímavý rozhovor České televize s Martinem Hanušem ve Studiu 6, který si můžete poslechnout na webu ČT.
Ukázky z programu:
JAK SE MĚNÍ PŘÍRODA SVĚTOVÝCH VELEHOR?
Světové velehory patří mezi nejcitlivější oblasti, kde se současné změny prostředí projevují. Stále četnější a extrémnější klimatické události a jejich následné projevy jako povodně či sesuvy mají právě v horském prostředí často katastrofální dopady, proto je třeba jim věnovat mimořádnou pozornost. Vydejte se s českými geografy k pramenům Amazonky a k ledovcovým jezerům v Kyrgyzstánu a poznejte hrozby a rizika, která zde studují..
JAK SE ŽIJE ČECHŮM V ZAHRANIČÍ A JAK CIZINCŮM U NÁS
Za posledních 20 let pozorujeme změny migračních trendů ve světě. Počet světových migrantů vzrostl ze 173 mil v roce 2000 na 244 mil v roce 2015 a tvoří 3 % celkové populace Země. Česko je v tomto kontextu zemí imigrační z hlediska přílivu legálních migrantů (nejčastěji jde o ekonomicky podmíněnou migraci) – jejich podíl na celkové populaci země je u nás nejvyšší ze zemí Visegradu (4,4%). Na druhou stranu je i řada Čechů, kteří pracují a žijí v zahraničí. Pro úspěšné začlenění cizinců v přijímacích společnostech je důležitá jejich integrace, která probíhá nejen na ekonomické úrovni, ale i na kulturní, sociální a politické. Součástí přednášky budou ukázky z projektů týmu Geomigrace, stejně jako i krátká ilustrační videa zaměřená na integraci.
PROMĚNY PRAHY VE STÍNU POLITICKÝCH KONFLIKTŮ
Kdo rozhoduje o tom, co se kde postaví? Proč tu není více hřišť, zeleně, parkovacích míst ?
Proč tyto budovy chátrají? Jak se dozvím, co se chystá? (aneb role médií a sociálních sítí při „aktivizaci“ občanské společnosti). Cílem exkurze je seznámit veřejnost s problematikou lokálních politických konfliktů na příkladu vybrané městské části (lokality). Každý z hlavních politických aktérů (tj. občanská společnost, političtí zástupci – zastupitelé, soukromý sektor) má své představy o budoucí podobě Prahy. Domluvit se a najít „rozumný“ kompromis je často velmi obtížné, ostatně to dokumentuje řada medializovaných kauz, uskutečněných demonstrací, podepsaných petic…
JAK SE ŽIJE CHUDÝM V MÉNĚ ROZVINUTÉM SVĚTĚ?
Zaměříme se na hlubší chápání toho, s jakými problémy se potýkají nejchudší lidé na světě. Formou vědomostních kvízů, her a interaktivní diskuze přiblížíme témata hladu, nerovností, konfliktů, rozvojové pomoci nebo lidských práv.
POSTSEKULARISMUS V ČESKU Seminář k aktuálnímu vývoji náboženské krajiny
Na diskusním semináři budou představena východiska a cíle projektu Postsekularismus v Česku:vývojové tendence a regionální diferenciace. V několika příspěvcích řešitelé projektu přiblíží, co je to postsekularismus, jakým způsobem utváří krajinu v českých městech i na venkově a jak formuje každodenní život lidí, věřících i nevěřících. V rámci semináře bude také autory představen nový Atlas náboženství Česka.