Několik studentů společenskovědního semináře navštívilo dne 8.10.2012 konferenci „Dny USA a EU“, která se konala v rámci tzv. Žofínských fór. Program, kterého se mohli zúčastnit, byl velmi pestrý a donutil studenty zamyslet se nad současnou sociálně-politickou situací ve světě, k čemuž přispěli i vynikající řečníci a osobnosti s názory, které podporují kritické myšlení.
Konferenci zahájil předseda vlády Petr Nečas, který tuto příležitost využil též k obhajobě vlády a její politiky „rozpočtové zodpovědnosti“. Studenti dobře mohli sledovat linii jeho politického přesvědčení – například když rozdělil osvícenství na „dobré“ anglo-skotské a na „špatné“, pocházející z kontinentální Evropy. Jeho projev jistě podnítil studenty, zejména když další řečníci, například Larry Summers, bývalý prezident Harvardské univerzity a architekt Obamovy ekonomické politiky, zdůrazňovali nikoli „austerity“ (úspory), ale prorůstovou politiku. Larry Sumers strhl svým výkladem celé publikum a jeho projev byl hodnocen jako jeden z nejinspirativnějších v historii konference. Dále vystoupil Richard Cheney, bývalý ministr obrany v Bushově administrativě, jeho řeč se ovšem omezila na obhajobu politiky Bushovy vlády a na zpochybňování výsledků tzv. arabského jara.
Poutavý byl též příspěvek Vladimíra Jakunina, který je mimo svých výkonných pozic v ruské státní správě též vedoucím katedry politologie na moskevské univerzitě. Jeho reakce na obligátní dotaz týkající se situace punkové skupiny Pussy Riot ukázala nepřekonatelnou diferenci v myšlení mezi zástupci civilizačního okruhu západu a tím, co Huntington nazývá okruh pravoslavný. Místo aby Jakunin reagoval na meritum věci – dotaz zněl, zda-li mělo smysl Nečasovo vyjádření na strojírenském veletrhu, že zastávání se členek této skupinu škodí exportu – tak se řečník začal ohrazovat a dokonce tvrdil, že v západní Evropě by byly členky Pussy Riot potrestány přísněji. (Video z performance si může čtenář prohlédnout na youtube a udělat si názor sám.)
Byť by mohli mnozí namítnout, že řečníci konference tvoří „druhou ligu“, tedy ex-politiky, kteří již nemají co nabídnout, jedno je jisté – pokud byli účastníci konference podníceni k uvažování nad současným stavem světa, pak splnila svůj účel. I naši studenti tak mohli tříbit své myšlení v konfrontaci s názory, které mají či měly zásadní vliv na formování světové politiky.
Jiří Šíp
