Besedy a přednášky musely být, tak jako mnoho školních akcí, minulý rok, a prozatím i ten letošní, omezeny nebo zrušeny. Řada z nich se tak přesunula do online prostředí. Výjimkou nebyla ani beseda s profesorem Ivem Budilem. Tento český antropolog, pedagog a mimo jiné taky spisovatel, si připravil besedu na téma Islám a západní svět. Ta byla přístupná primárně pro studenty z volitelných předmětů Mezníky 20. století a Mezníky moderní doby, dobrovolně se ale přihlásila i řada jiných studentů napříč gymnáziem. Skrz obrazovky si tak v pondělí 31. ledna zpříjemnili odpoledne a doplnili znalosti.
Historii islámu se věnoval už od samého počátku islámské expanze v 7. století. Ta podle mnoha historiků, například Henriho Pirenna, zapříčinila vznik křesťanského západního světa. V této době byl Západ stále inspirován Východem a bez expanze Arabů by se Evropa nedokázala rozvinout a evropská civilizace by nezažila, pod vedením Karla Velikého, takový vzestup. Po zadržení expanze si Byzantská říše uvědomovala, že islámský svět nemůže porazit ani popřít, jen že může nastolit rovnováhu mezi oběma světy.
Dále se věnoval křížovým výpravám, které jsou považovány za bod zlomu, nebo také geopolitickým změnám, které nastaly ve 13. století kvůli mongolské expanzi. Tehdy pád Bagdádu znamenal konec abbásovského chalífátu a islám poté dlouhodobě stagnoval. Další rána byla pandemie moru, protože islámský svět byl mnohem více urbanizovanější než Evropa. V 16. století se situace urovnala. Turecký a perský svět byl na vzestupu a Osmanská říše dobyla mnoho území.
Profesor Budil zmínil také problémy raného novověku, tedy období zámořských výprav, kdy měl západ mylnou představu o evropské hegemonii. Situace se pak obrátila s euroasijskou revolucí a ovládnutím námořního obchodu Evropany. Neopomenul ani krizi 17. století kvůli malé době ledové, která urychlila rozvoj technologií a předznamenávala průmyslovou revoluci. Po utrpěné porážce v bitvě u Vídně Turecko přestává být nebezpečný rival. Od 18. století tak nastává období soužití. Řadu vzdělaných Evropanů dokonce islám fascinuje.
Jako poslední se věnoval také moderním dějinám. Popisoval velkou vlnu migrace z muslimského světa do Evropy (hlavně do Francie, Německa), která se zvedla po druhé světové válce. Tehdy věřili, že melting pot, tedy stav, kdy se rozdílné prvky ve společnosti „přetavují“ v jeden, funguje. Poté, co xenofobní hnutí ovládnou chudší předměstí, muslimští obyvatelé začínají být vnímáni jako potenciální hrozba.
Nakonec přišel čas na dotazy. Studenti i pedagogové se ptali na aktuálnější dění ve světě nebo se doptávali na historické události, které formovaly islámský svět.