Jako každý rok, tak i letos vyráží první ročníky a sekunda na lyžařský výcvik. První turnus, tedy třídy kvinta, 1.B a 1.C, v doprovodu třídních učitelů paní profesorky Albrechtové, paní profesorky Chvostové a pana profesora Kříže, vedoucích družstev pana Vocílky a pana Rotha a pod vedením paní profesorky Vrátné, odjel na hory 12. února.
Studenti byli ubytováni na horské chatě Vebrovy boudy, poblíž Pece pod Sněžkou, v nejkrásnější části Krkonoš. Nejen že měli kousek pod chatou sjezdovku, ale nadšeným běžkařům se také jistě zamlouvala blízkost Krkonošské magistrály. Účastníci výcviku byli rozděleni do pěti družstev, jedno pro snowboardisty a čtyři pro lyžaře. Dopoledne obvykle pilovali sjezd, pokročilejší družstva se pilně věnovala nacvičování carvingu. Odpoledne pak studenti namazali běžky a s větším či menším nadšením se vydali na výlety za poznáním okolí chaty.
Oblíbené byly také večerní programy, kde se studenti nejen vzdělávali formou přednášek (například o první pomoci nebo o mazání běžek), ale i bavili u programů jednotlivých tříd nebo hraní na kytaru a zpěvu.
Bohužel, ač se z počátku zdálo, že bude krásně slunečno, třetí den se počasí pokazilo a začalo silně sněžit a foukat, tudíž nejen že se hůře sjíždělo z neupravené sjezdovky a brodilo se sněhem na běžkách, ale také vypukla nákaza chřipky a muselo se odložit plánované večerní lyžování v Peci pod Sněžkou. Když ovšem přestalo foukat, sjezdovky hlásily ideální podmínky a studenti si večerní lyžování na čerstvém prašanu o to více užili.
Poslední den se skupina odvážlivců v čele s panem profesorem Vocílkou vypravila zdolat nejvyšší vrchol České republiky, horu Snežku. I přes čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí se jí to podařilo, a to dokonce v rekordním čase. Ostatní studenti mezitím soutěžili ve stavění věží ze sněhu a naposledy zavítali na dobře známou sjezdovku.
Velký úspěch měly hrátky na sněhu a stavba nejvyšší sněhové věže. Vrcholem sportovního snažení byl výstup na nejvyšší horu Krkonoš Sněžku.
Mgr. Alena Vrátná
Snad i kvůli zhoršenému počasí se lyžařský kurz neobešel bez zranění, které se nevyhnulo ani vedoucí výcviku, paní Vrátné, které přejeme brzké uzdravení, stejně jako všem, kteří zůstali po výcviku doma s chřipkou. I přes nemoci a spousty pádů, při kterých se některým povedlo zabořit se do závěje až po krk, nikdo snad nelitoval, že se kurzu zúčastnil, a všichni si odnesli nejen zlepšení v oboru lyžování, ale i spoustu skvělých zážitků a nových přátelství.
