V rámci oslav třiceti let od začátku sametové revoluce se i gymnázium připojilo k oslavám pádu komunistické strany, a to projektovým dnem, kdy si studenti mohli vybrat z více než dvaceti různě zaměřených workshopů.
Ve čtvrtek 21. listopadu se v prvních čtyřech hodinách výuky gymnázium zaplnilo pamětníky, historiky a odborníky z ostatních oborů, aby studenty seznámili nejen s událostmi provázejícími sametovou revoluci, ale i s tématy hýbajícími dnešním světem.
Například Georgia Hejduková se studenty mluvila o problémech LGBT+ komunity, šikaně a lidských právech. Debatovat o problémech dnešního světa poté mohli studenti na simulaci debatního klubu, kde si kromě tvoření argumentů vyzkoušeli i akademickou debatu. Diskutovat mohli také na dvou workshopech od institutu Europeum, kde se v prvním bavili o Evropské unii a o jejích kladech i záporech pro Českou republiku. V druhém workshopu se zase zabývali problematikou fake news a vyhledáváním informací na internetu. Na moderní technologie se také zaměřil workshop od Asociace virtuální a rozšířené reality, který studentům ukázal možnosti virtuální reality a její použití ve výuce.
Historických témat se poté dotýkal například workshop Příběhy našich sousedů; ten kromě stejnojmenného projektu, který na gymnáziu běží už několik let, prezentoval i příběhy pamětníků, kteří zažili Sametovou revoluci. Například příběh Daniela Kříže, účastníka Palachova týdne a učitele na Gymnáziu Příbram. Událostmi přímo souvisejícími se 17. listopadem se poté zabýval workshop od nadace Post Bellum, který studentům přibližoval tehdejší situaci pomocí videoukázek a rozhovorů s přímými aktéry, například s pořadatelkou protirežimních demonstrací v roce 1989. Revoluce ovšem neprobíhala jenom v Praze, ale i v Příbrami, a právě o jejím průběhu přijela povídat historička Lenka Blažková.
O osudech lidí na Příbramsku před tím, než se odehrála sametová revoluce, přišla besedovat se studenty ředitelka okresního archivu Věra Smolová, která studenty seznámila s Příbramí před sametovou revolucí. S tím, jak rok 1989 prožívali lidé skoro stejně staří jako sami studenti, se mohli gymnazisté seznámit na projekci filmu 1989 – z deníku Ivany A. Po filmu potom následovalo krátké vyprávění pedagožek Ludmily Brabencové a Jany Štědronské o tom, jak listopad 1989 prožívaly ony. O problémech, kterým museli čelit členové skauta za socialismu, se věnoval film Skauti bez lilie, na který poté navazovala krátká práce ve skupinkách, kde se účastníci workshopu bavili o tom, jak oni vnímají skauta.
Atmosféru normalizačního Československa mohli studenti zažít na workshopu s Anetou Šlemendovou a Světlanou Hlaváčovou, které si pro ně připravily ukázku toho, jak vypadala spartakiáda – jeden ze způsobů komunistického režimu, jak ukázat občanům, že je všechno v pořádku. Rychlokurzem branné výchovy si prošli někteří studenti pod vedením Bedřicha Rotha a Zdeňka Vondráka, kde si vyzkoušeli, jaké to bylo běhat v protiplynových maskách přes překážky nebo střílet ze vzduchovky, a prošli si bunkry, kde na ně čekalo překvapení v podobě kouřového granátu na otestování plynových masek.
Sílu své morálky mohli vyzkoušet studenti, kteří se rozhodli pro hru Kolik stojí čest?, kde chodili po škole a podle toho, jak se rozhodovali, postupovali dále ve hře a bylo pouze na nich a jejich rozhodnutích, jak hra skončí. O absurdnosti minulého režimu se zase mohli přesvědčit studenti díky hře Lidový soud, kde hlasovali o akcích hlavních hrdinů příběhu, ale i přes jejich hlasování se příběh ubíral stále stejným směrem. Zahrát si na novináře a odhalit kandidáta na prezidenta, který vypouští fake news a manipuluje, pak voliči museli najít studenti ve hře Fakescape, kde za pomoci internetu ověřovali informace a snažili se být první, kdo dezinformátora odhalí.
Během třiceti let se toho může změnit hodně a obzvláště v technologiích. Ukázku toho, jak vypadaly počítače před třiceti lety, si pro studenty připravil Ivo Bešťák, kde jim povyprávěl o začátcích počítačové technologie.
Workshop o rozpoznávání fake news a zjišťování informací za socialismu si pro studenty připravil moderátor České televize Jakub Železný. Spolu se studenty se snažil vyřešit fámu o tom, že 17. listopadu 1989 byl na Národní třídě zabit student Martin Šmíd.
Zjistit více o Berlínské zdi – symbolu rozdělení Evropy – mohli zjistit studenti na workshopu, který si pro ně v němčině připravila Pavla Karasová s Libuší Fořtovou. V angličtině si zase díky webu Socialism Realised připomněli, jak probíhala normalizační léta v Československu a co všechno museli lidé v té době snášet, aby mohli v klidu žít své životy.
Do knihovny za literaturou se vydali studenti na workshop vedený knihovnicí Petrou Kašparovou, který se zaměřoval na protirežimní literaturu a zakázané autory tehdejší doby. Přímo Václavu Havlovi se věnovala čtenářská dílna vedená Václavem Havlíčkem a Hanou Kriegerovou, kteří studenty seznámili s literární tvorbou Václava Havla v kontextu doby. O rozpolcenosti světa za studené války studenty poučily Lenka Pavelková a Lucie Albrechtová na workshopu Rozpad bipolárního světa, kde studenti srovnávali rozdílnosti západního a východního bloku a přišli na to, jak na těchto nestabilních základech mohl vyrůst náš moderní svět.
Vyzkoušet si, jak se tvořila komunistická propaganda, si mohli vyzkoušet studenti na výtvarném workshopu s Božetěchem Burdou a hudebněji zaměření studenti zase hráli a zpívali protestsongy ve školním klubu, kde byla otevřena Sametová kavárna, která celý den servírovala různé pochutiny za lidové ceny.
Spolu s workshopy byly k dispozici výstavy o socialismu v Československu, výtvarný koutek, kam studenti kreslili a psali, co pro ně znamená svoboda, nebo výstava starých učebnic, a studenti si tak mohli prohlédnout, podle jakých učebnic se učili jejich rodiče a prarodiče.
Celý Festival svobody zorganizoval studentský tým pod vedením Matouše Ettlera. Návod k uspořádání festivalu potom poskytla organizace Festival svobody, která každoročně pořádá oslavy 17. listopadu na Národní třídě a pomáhá organizovat menší Festivaly svobody na školách po celé republice.
foto: Ondřej Luks, Matyáš Paul
