Střípky z gymnázia

Slyšet, poslouchat, naslouchat

,

Jak důležité jsou tyto tři činnosti pro tvorbu a improvizaci v divadelním prostředí a jak se od sebe navzájem odlišují se studenti podílející se na projektu Erasmus+ dozvěděli v pražském divadle Archa, do kterého v pondělí 29. ledna zavítali. Čekala tam na ně přednáška týkající se dokumentárního divadla, které je jedním z hlavních letošních témat tohoto mezinárodního projektu – až se totiž v dubnu několik desítek studentů z pěti evropských zemí setká v Příbrami, bude částečně improvizovaná divadelní hra v podání Čechů, Italů, Němců, Norů a Poláků právě jedním – dost možná nejvýznamnějším – z výstupů této týdenní konference.

Náplní návštěvy tohoto divadla ale nebyla jen přednáška – sami herci si pro gymnazisty připravili čtyři různé workshopy na rozličná témata s divadelními hrami souvisejícími – těmi byla videoprojekce, zvukový doprovod divadla, improvizace s druhým hercem a improvizace s předmětem. Do těchto čtyř skupin se pak školáci rozdělili podle toho, co je nejvíc zajímalo. Jejich reakce na průběh jednotlivých dílen najdete níže v článku.

Po skončení těchto workshopů si pak skupiny studentů navzájem předvedly výsledky své práce – od živé instalace s herci přes improvizované hudební vystoupení nebo vlastní videoprojekci až po rozličné herecké výkony s předměty.

„Návštěva divadla Archa nás bezesporu zaujala. Absolvovali jsme workshop, během kterého jsme si předvedli, jak se tvoří zvukový doprovod k divadelním představením. V rámci workshopu jsme měli možnost si vyzkoušet různé tradiční i netradiční techniky tvorby a editace hudby. Líbila se nám i forma prezentace jednotlivých nástrojů a to, že jsme s nimi mohli sami pracovat.“

„Vštípili jsme si vědomost, jak se v dokumentárním divadle tvoří kulisy z projekce, a vyzkoušeli si to v praxi. Naučili jsme se, jak improvizovat během představení a jak ovládat základní programy pro 3D promítání, úpravu videí a zvuku.“

Při průběhu akce se nám velice líbil přístup naší organizátorky a obsah programu. Vše probíhalo zábavnou formou. Myslím, že z každého člena spadla tréma a stal se součástí jeviště. Úkoly nejenže nám daly zkušenosti, ale zároveň prohloubily naše vzájemné vztahy ve skupině. Naučili jsme se vnímat jeviště i celkové prostředí a zabývat se i těmi nejmenšími detaily.  Jedním z úkolů byl vzájemný rozhovor o pozitivním problému s člověkem, se kterým jsme se třeba ani neznali. Upřímně, nebylo to lehké. Po vzájemném vyslechnutí jsme zjistili, jak je těžké naslouchat druhým. Zároveň jsme zdokonalili svou paměť. I když to bylo časově náročné, akce rychle utekla. Nevěděli jsme, co od ní očekávat, ale nakonec  jsme si odnesli úžasné a nezapomenutelné zážitky.“

Workshop improvizace s předmětem se stal hodnotnou zkušeností pro nás všechny. Nejvíce se zalíbila rozcvička; z té dělání zvuků souběžně s pohyby a dále zrcadlo. Mezi favority také patřila práce s papírem a závěrečná improvizace s předměty a příběhy. Studentům se také líbilo prostředí, ve kterém se vše odehrávalo. Instruktor, se kterým workshop probíhal, byl plný energie a vždy věděl, co má říci. Nevýhodou tohoto workshopu byl čas, který utíkal velmi rychle.“