Střípky z gymnázia

Půda na německé půdě

,

„Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů.“ Tolik odborná definice Ministerstva životního prostředí. Více prakticky, než akademicky se s půdou seznamují členové kroužku Erasmus+. V současné době probíhají přípravy na laboratorní testy půdy, jež proběhnou pod vedením odborníků v ústavu Alfred-Wegener-Institut na ostrově Helgoland.

V půlce března se na německý ostrov sjedou studenti tří partnerských škol programu Erasmus+: z německého Emdenu, holandského Leeuwardenu a právě studenti našeho gymnázia. Cílem spolupráce bude zjistit množství mikroplastů ve vzorcích půdy z regionů evropských zemí a posoudit jejich vliv na kvalitu zeminy. Studenti se dále seznámí s metodikou hodnocení čistoty pláží konvence OSPAR (Oslo and Paris Commissions). Součástí pobytu bude také pozorování ptáků v přímořských hnízdištích nebo tuleňů na pobřeží. Na své si přijdou i milovníci historie při návštěvě bunkrů ze 2. světové války.

Bez ohledu na chladné počasí vyrazili studenti gymnázia dvakrát do terénu, aby odebrali vzorky půdy a aby monitorovali a sebrali odpadky v povodí Litavky podle metodiky OSPAR.

K odběrům půdy si pozvali odborníka, geologa Tibora Matulu, který studentům vysvětlil způsoby a účely odběrů a předvedl jim techniku přímo v terénu na Novém rybníce. Odběrovou tyč, ale i kladivo, drželi někteří studenti v ruce poprvé. Následoval rozbor půdy ve školní chemické laboratoři. Studenti změřili pH vzorků a určili jejich zrnitost. Mohli porovnat půdu z různých lokalit Příbramska, neboť zkoumali vzorky i z okolí svého bydliště.

Druhou přípravnou akcí byl sběr odpadků v povodí Litavky. Studenti, vyzbrojeni pracovními rukavicemi a odpadkovými sáčky, vyrazili do lesoparku Litavka. Podle metodiky OSPAR si vymezili obdélník 100 x 50 metrů podél říčního břehu a v něm provedli sběr, kategorizaci a třídění odpadu. Přestože na první pohled vypadá rekreační příměstská oblast uklizeně, sebrala skupina gymnazistů hromadu plastů, od konvičky, přes lepenku nebo příruční metr. Vyskytl se také odpad papírový, kovový nebo syntetický. Právě rozpadem plastů vzniká znečištění přírodního prostředí mikroplasty, které pronikají do půdy, vody, rostlin a tím pádem i do těl živočichů a člověka.

Pobyt na ostrově Helgoland by mohl odpovědět na některé otázky, které se jistě studentům a jejich učitelům po této zkušenosti honí hlavou.