Studenti jsou usazeni v hudebně, projektor je rozsvícen a přednáška začíná. Následují dvě hodiny, během kterých se gymnazisté dozví mnoho o zvládání stresových situací a naslouchání druhým. A to vše v angličtině.
Brigitte Linter je koučka. Pomáhá svým klientům s nervozitou nebo stresem v práci, připravuje je na obchodní jednání atd. Nápad na přednášku vzešel z hlav studentů. Ti se minulý rok zúčastnili v rámci projektu Cena vévody z Edinburghu akce Snídaně s ambasadorem na britském velvyslanectví. Nesetkali se tam jen s britským ambasadorem, ale právě i s Brigitte Linter. Slovo dalo slovo a rok později přednáší Brigitte Linter na Gymnáziu Příbram. „Zaujal mě potenciál koučinku jako povolání, o kterém lidé slýchávají stále častěji, ale nemají o něm přehled,“ říká studentka septimy Marie Vestenická, hlavní iniciátorka setkání.
Beseda byla rozdělena na dvě části. První část byla věnovaná předmětu blízkému úplně každému – stresu. Posluchači z třetích ročníků a sexty sdíleli svoje zkušenosti se stresovými situacemi a jak se s nimi vypořádávají. Mluvili o všem od autoškoly po neznalost jazyka v cizí zemi. Brigitte Linter následně vysvětlila, jak pomáhá svým klientům. Zvlášť zajímavá bylo technika vizualizace. Při použití této metody si člověk sebe představí jako zvíře a spojí svoje vlastnosti s atributy zvířete. Uvědomí si tak svoje schopnosti a je víc uvolněný. Heslo „s vlnou se nedá bojovat, ale dá se na ní surfovat“ bylo velkým motivem během této části. Linter zvýraznila důležitost sebereflexe a schopnosti najít podobné situace v naší minulosti, které už jsme překonali.
V druhé části se přednáška stočila na komunikaci. Hned na úvod všichni vstali ze svých míst a pořádně se rozhýbali. Utvořili páry a jeden z dvojice dostal za úkol dělat nějaký pohyb, ať už gestikulaci nebo rovnou tanec. Druhý měl za úkol to samé s jedinou podmínkou. Nesměl dělat to samé jako jeho partner. Po chvíli dostaly dvojice nový úkol. První znovu dělal nějakou sestavu, tentokrát ho ale jeho nebo její partner přesně napodoboval. Po návratu na židle se všichni shodli, že když spolupracovali, bavili se mnohem více. Tak byla ilustrována důležitost komunikace. Velká část tohoto bloku byla věnována umění naslouchání. Brigitte Linter představila koncept „úrovní naslouchání“. Na nich ukázala, jak často lidé nepřemýšlí nad tím, co jim ostatní říkají, a bezmyšlenkovitě myslí na vlastní problémy. Ani okamžitá vyjádření sympatií nejsou vždy vhodná. Místo toho stačí člověka prostě jen poslouchat. Lidé se pak často se svých problémů vypovídají a uvědomí si, co dělat, zlepšit nebo změnit.
Přednáška skončila potleskem a studenti odcházeli s naostřenými znalostmi angličtiny a obohaceni nejen do dalšího studia, ale i do budoucnosti po škole.
