Stejně jako všechny ostatní třídy druháků se na konci roku na svůj výlet vydali i sextáni. V krásných Jizerských horách si užili týden od 20. do 24. června a zároveň se rozloučili se svou třídní učitelkou, která je na jejich cestě gymnáziem provázela při hodinách fyziky a matematiky už od primy, Jaroslavou Benešovou, a také Václavem Benešem.
Článek o našem výletě vznikal tak, že každý ze třídy, kdo chtěl, napsal jedno až dvě souvětí a takto postupně jsme na sebe navazovali. Autory článku jsou: Ranesh Biswas, Helča Blažková, Bětka Dvořáková, Lucka Havlištová, Bára Kratochvilová, Pepa Medal, Petr Květoň, Martin Menšík, Matyáš Paul, Míša Pelikánová, Ondra Pergelt, Terezka Placatková, Bára Stachová, Klárka Stehlíková, Matyáš Sýkora, Lída Brodníčková, Kuba Šmejkal, Mája Kembická, Lada Telenská a Madla Studená. Toto je náš výsledek:
Náš výlet začal na příbramském vlakovém nádraží v 10:30, kde jsme vyčkávali na příjezd rychlíku 1167 linky R26 společnosti Arriva vlaky, který ten den obsluhovala motorová jednotka řady 845. Ve vlaku jsme strávili šest hodin plných her, zpěvu a povídání. Když jsme poté dorazili do stanice Desná, vyrazili jsme s batohy na zádech směr Mariánská Hora. Během cesty nastalo sice pár situací, kdy jsme nevěděli, jestli jdeme správnou cestou, ale ty náš navigační tým s přehledem vyřešil a úspěšně jsme se dopravili k penzionu, kde nás pan majitel přivítal se zděšením ve tváři. Chvíli se zdálo, že nebudeme tuto noc mít kde spát, jelikož s námi bylo počítáno až na další týden. Nakonec se vše vyřešilo a i přes prvotní komplikace se našly volné pokoje a po celý týden jsme si užívali pohodlí penzionu U Kapličky.
Druhý den jsme pojedli skvělou snídani a vyrazili na náš první výlet. Po vydatném stoupání a sípání jsme si na Protržené přehradě zaslouženě dali vychlazenou kofolu. Po občerstvovací přestávce jsme pokračovali kolem vodní nádrže Souš a následně podél Černé Desné a vodopádů. Po sestupu do obce Desná následoval dlouhý výstup po Mariánských schodech zpět k našemu penzionu. Tam přišel na řadu zasloužený odpočinek a po večeři nám holky povídaly o svých pobytech v zahraničí. Naprosto vyčerpaní jsme se dobelhali na naše pokoje a zhroutili se na postele. Myslím, že jsme se všichni náramně rádi pořádně vyspali.
Třetí den jsme vstali dříve a vyrazili jsme do Jiřetína pod Bukovou do továrny Detoa Albrechtice s.r.o. V té vyrábí dřevěné hračky, mechaniku pro klavíry Petrof a malé dřevěné díly na zakázku. Celá prohlídka muzea výroby dřevěných hraček trvala něco málo přes hodinu. Po ní jsme se zastavili v místních potravinách, kde jsme oslavili Matyášovy narozeniny. Odpálili jsme dětské šampaňské a oslavy mohly započít. Odpolední program jsme odstartovali výjezdem na Tanvaldský Špičák lanovkou. Na vrcholu jsme se kochali krásnými výhledy a po pauze na oběd se vydali dolů za doprovodu českých kánonů a písní. Za namáhavého pátrání po správných odbočkách jsme dorazili k vyhlídce na Malém Špičáku, kde jsme měli možnost obdivovat nadčasový design tamní rozhledny. Když už jsme byli znaveni výhledy, vydali jsme se zpět do našeho ubytování. Po krátkém odpočinku následovaly týmové soutěže. Soupeřili jsme mezi sebou v netradičních “sokolských disciplínách”, například v hodu sirkou nebo běhu s mincí “mezi půlkami”, které si pro nás připravily Lada s Bětkou. I večer jsme strávili venku, opekli buřty a zazpívali si písničky u táboráku. A komu nestačila fyzická aktivita v průběhu dne, mohl si ještě zahrát ping pong nebo badminton. Po společně stráveném večeru jsme se uložili ke spaní. Měli jsme za sebou fyzicky vyčerpávající den a před sebou naopak den plný pohody – poslední den, který jsme zde měli strávit společně.
Čtvrtek měl být odpočinkový, a tak jsme se po pozdní snídani vypravili na krátký výlet po nejbližším okolí se čtyřnohým doprovodem – tamním sympatickým kokršpanělem Pretty. Po nenáročné procházce kolem skal a vrcholu Mariánská hora jsme se všichni společně vrátili na chatu, kde na nás čekal volný program naplněný především hraním deskových her či zpěvem. Odpoledne jsme si znovu opekli buřty a někteří z nás opět využili možnost zasportovat si, tedy zahrát ping pong, badminton nebo frisbee. Po poslední večeři jsme si z nostalgie naplánovali oblíbenou tradici všech školních výletů. Skvěle trapná diskotéka se tak stala momentem, na který budeme jednou s úsměvem vzpomínat.
V pátek jsme si sbalili svých pět švestek a opustili Mariánskou Horu. Dobrovolníci ještě cestou na vlak vylezli na rozhlednu na Světlém vrchu a pak už nás čekal jen celý den strávený návratem domů.
