Je pátek 9. 1., 18:30. Lije jako z konve, ale uvnitř kulturního domu se chystá velká sláva. Maturitní třídy 4.B a 4.C Gymnázia Příbram dolaďují poslední detaily. Pořadatel mi u vchodu odtrhává kontrolní útržek z lístku a hned nad schody mě svým milým úsměvem vítá první maturant.
Vcházím do sálu, který na mě dýchá kouzelnou atmosférou. Sloupy jsou vyzdobeny látkou motýlích křídel fialové a bílé barvy. Okolo zábradlí se vznáší balónky laděné do stejných odstínů. Sál je střídmě, ale příjemně osvětlen a za kapelou umístěnou na pódiu dokonce svítí hvězdičky. Kouzelnost však největší měrou vytvářejí… ne počkat, to nejsou princezny. To jsou maturantky! Ale oblečené do nádherných šatů a s krásnými účesy, které musely trvat hodiny. Ladně se procházejí po parketu doprovázené svými spolužáky, kteří v oblecích nejsou k poznání už vůbec. Příbuzní, kamarádi a učitelé hledají svá místa u stolů.
V půl osmé se slova ujímá moderátor večera Coco Jambo. Vítá nás, seznamuje s programem a pak už nechává zahájit maturitní ples společným předtančením maturantů. Tají se mi dech při pohledu na všechny ty, o kterých jsem neměla ani tušení, že mají taneční nadání. Ostatní v sále jsou ohromeni stejně jako já. Předtančení končí za bouřlivého potlesku. Nyní se pouštějí klipy, které mají každou třídu tak trochu představit. Začíná 4.B, následována 4.C.
Po krátkých, třídy charakterizujících filmech, se na scéně objevuje ředitelka školy Mgr. Iva Kadeřábková a třídní učitelé Mgr. Libuše Chvostová a Mgr. Daniel Kříž. Slavnostní šerpování může začít. Studenti přicházejí po červeném koberci tak, aby si je mohly prohlédnout všechny oči v sále. Dvojice i trojice jsou doprovázeny vybranou písničkou a moderátor každého představuje citátem, který ho nejlépe vystihuje. Od svých třídních profesorů pak dostávají šerpy, velké panákové skleničky a růže.
Je devět hodin. Maturanti jsou ošerpováni a nezbývá než si vyslechnout proslovy ředitelky školy, Vojtěcha Klaudyho jako zástupce 4.B a Martina Pajtaie za 4.C. Děkuje se hlavním organizátorkám plesu, Kateřině Krejčové ze 4.B a Nele Friedrichové ze 4.C. A pak už prší i v sále – ale je to zlatý déšť, ten který maturantům zvoní v poutavě provedených plachtách; a je tu ještě jedna novinka: nejsou tu třídy hádající se o výtěžek, a to i přesto, že jsou plachty dvě. Tu jednu totiž obhospodařují chlapci z obou tříd a tu druhou dívky. Pak už zazní notoricky známé ráz, dva, tři a v rytmu valčíku si to rozdávají maturanti se svými pedagogy. V následujících dvou hodinách se tančí, popíjí, klábosí a také hojně fotí, protože to je památka tohoto jedinečného zážitku na celý život. Tombola plná hodnotných cen vytváří frontu v předsálí.
Dvanáctá hodina odbila a všichni nedočkavě vyhlíží maturanty. Čekají na jejich poslední představení – tedy půlnoční překvapení. Atmosféra je nabitá energií, radostí a zábavou a právě v té chvíli přichází 4.B a 4.C se svými tanečními vystoupeními, kterými doslova rozpohybují dav v sále. Nyní už se doslova šílí na songy Michala Davida. Maturanti si užívají až do rána. Až se vyspí z kocoviny, budou zase pokračovat v přípravě na svoji velkou zkoušku – na maturitu, a my jim při ní přejeme co největší úspěch.
