SWOT analýza, brainstorming, odborná porota… Ano, opravdu čtete článek o školní akci.
Studenti ze třídy sexty se pod vedením paní profesorky Albrechtové zúčastnili projektu Thing big, který pořádá Telefonika O2. O co že v něm běží? Skupina pěti nebo čtyř studentů se snaží přesvědčit odbornou porotu, že právě jejich projekt si zaslouží 70tisícový grant. V této akci se jednalo sice jen o přípravné kolo, kde si studenti vše vyzkoušeli, aniž by byl grant někomu přiznán, ale přesto to byla jedinečná zkušenost.
Právě proto, aby se této akce mohli naši studenti zúčastnit, vyrazili ve středu 13. 2. do Prahy, kde projekt probíhal v jedné z poboček O2. Nejdříve je čekaly přednášky o tom, že svět, nebo aspoň své okolí, může změnit každý- stačí jen chtít a něco pro to udělat. Poté už si každý mohl zvolit svou roli v následujících hodinách- podle toho, v čem vynikali, si studenti zvolili, jestli budou vedoucí týmu, koordinátoři, kteří se starali o praktické věci, kreátoři a visionáři, kteří přicházeli s nápady, nebo IT, kteří vše zpracovávali v počítačovém programu Thimble. Poté si každý vylosoval, s kým bude v týmu.
Každý tým měl svou zasedací místnost, kde měl k dispozici nejen notebook, ale i desky s různými radami, jak si rozvrhnout čas, jak vybrat správný nápad a jak ho zhodnotit. Navíc místnosti obcházeli pořadatelé projektu, kteří na vše dohlíželi a měli užitečné rady a připomínky. Každý tým měl během několika hodin vybrat něco, co chce změnit- ať už šlo o složité systémy ve školství a v dopravě, ekologii nebo nevyhovující sportoviště. Pak měl navrhnout řešení a zpracovat ho v Thimblu a jako prezentaci. Aby studenti vychytali všechny případné problémy, naučili se například používat metodu SWOT analýzy, která spočívá ve zvážení všech výhod a nevýhod projektu, jeho přínosů a hrozeb.
Po několika hodinách poctivé práce přerušené pouze obědem už studenti své projekty odevzdávali pořadatelům a chystali se k jejich prezentaci. Háček byl v tom, že na představení projektu měla každá skupina pouze tři minuty. Další tři minuty se jí pak mohla porota ptát na cokoliv, co chtěla upřesnit. Proto každý tým pěčlivě vybíral to nejdůležitější, co je třeba zmínit. Metody byly různé, za skupinu mohl mluvit jen jeden mluvčí, ale také všichni, záleželo jen na týmu, jak se rozhodne porotu oslovit.
Před samotnou prezentací bylo náhodně vylosováno pořadí, a pak už vše běželo jako na drátkách, skupiny se prezentovaly, porota se ptala, a pak se odebrala k poradě.
Rozhodování vskutku nebylo lehké, protože každý tým se své úlohy zhostil velice zodpovědně. Studenti se zaměřili hlavně na problémy, které kolem sebe vidí každý den. Více skupin se zaměřilo na absenci různých venkovních sportovišť, ale byly také zpracovány projekty propojující mládež se seniory, zlepšující internetové třídnice, nebo zpříjemňující pobyt osobám, které tráví dlouhou dobu v nemocnici.
Nakonec porota rozhodla, že si první místo zaslouží projekt, který řešil spokojenost lidí s dopravními spoji. Studenti navrhovali uspořádat hlasování a podle něj pak ve spolupráci s dopravními podniky upravit časy spojů. Sami můžete posoudit, zda byste to ve svém okolí uvítali.
Každý tým si od poroty samozřejmě vyslechl zpětnou vazbu na svůj projekt a vítězům byly předány ceny. Nicméně hlavní výhrou nebyly trika nebo termohrnky, ale zkušenosti, které studenti získali. Nejvíc si cení schopnosti pracovat pod tlakem a v časové tísni, spolupráce v týmu a poznání toho, co jim vlastně jde nejlíp. Navíc si všichni odnesli otázku k zamyšlení- dělám něco pro to, abych věci zlepšil, nebo jen kritizuji? Pokud se někdo rozhodl se situací okolo sebe něco opravdu udělat, může se zúčastnit projektu Think big „naostro“, vybrat si problém, zpracovat ho, a ucházet se o grant. Dá tím hodně svému okolí, ale také sobě.