Melodie písně Drag Me Down od One Direction, která se rozezněla v pátek 7. dubna v desátou hodinu Divadlem Antonína Dvořáka do bubínků všech studentů a pedagogů v hledišti, znamená jediné: rok se sešel s rokem a sport vystřídal zpěv, tanec nebo herectví – je tu šestá kulturní akademie Gymnázia Příbram.
Paličky, smyčce, dirigent a noty. Slova, která vystihují prvního vystupujícího – GymBand. Školní orchestr na akademii nemohl chybět. Zahrál své známé pecky – Skyfall, Feeling Good nebo už zmíněnou píseň od britské skupiny. Vrátil se ještě i na závěr a tentokrát se svými německými kolegy z Big Bandu Marienhafe zahráli písně Happy, In The Mood nebo Hey Soul Sister. A nalákali tak diváky na večerní společný koncert na Zámečku.
Hunger Games a Harry Potter. Pojmy, které byly slavné už v době svých knižních předloh, ale obrovský bum v jejich popularitě přišel se zfilmovanou podobou. Třída 1.C si připravila píseň Hanging Tree, která zazněla v třetím díle a zazpívala ji tehdy samotná hvězda filmu Jennifer Lawrence. Ta posléze v jednom rozhovoru přiznala, že jí to dělalo potíž, jelikož prý neumí zpívat. To rozhodně nebyl problém Pavla Urbana, který už předtím několikrát prokázal, že pěvecký talent mu nechybí – například při vystoupení s GymBandem na vánočním koncertu. Jeho spolužáci zapálenými svíčkami dodávali písni tu správnou temnou atmosféru, která je i ve filmu. Příběhu o mladém čaroději, který studuje se svými přáteli Ronem a Hermionou na škole v Bradavicích, přišla vzdát hold třída kvarta. Ta na velmi neobvyklý nástroj s názvem Boomwhackers zahrála ústřední melodii z filmu.
„A my letíme pryč ze scény.“ Těmito slovy se rozloučila s publikem dvojice, která se nezaměnitelně zapsala hned do třech ročníků školní kulturní akademie. Bývalý student Gymnázia Příbram Josef Mrkáček se svým kolegou Ondřejem Burdou, který chodil na SPŠ a VOŠ Příbram, přinesli značnou dávku humoru a nostalgie. V prvním vystoupení zvládli zahrát hned několik rolí a komedie o manželi, manželce, milence a milenci rozesmála celé divadlo. Poté se vrátili ještě jednou a tentokrát zopakovali své vystoupení z roku 2013, ve kterém mají hlavní roli postavy Horst Fuchs a Pepi. Děj se točil kolem teleshoppingu. Pokud skutečně šlo o jejich poslední vystoupení na akademii Gymnázia Příbram, tak podle reakcí diváků za ním udělali skvělou tečku.
V jednoduchosti je krása. To přišel dokázat student Miroslav Vaněček ze 4.C, který zahrál několik známých melodií na klavír. Například tu z filmu Piráti z Karibiku nebo ze seriálového hitu Game of Thrones.
Kdo opět nezklamal, byla oktáva. Před dvěma lety rozesmála publikum Mrazíkem a letos zahrála opět pod vedením paní učitelky Ivany Maškové v ruštině pro změnu pohádku O veliké řepě. Příběh o tom, jak dědeček s babičkou tahali, tahali řepu a nemohli ji vytáhnout, je známý pro většinu už od dětských let. Oktáva k tomu přidala trefné kostýmy a skvělé výkony všech zúčastněných pobavily celý sál. I jejich druhá hra s názvem Ostrov Tahiti sklidila úspěch. Poté zopakovala své půlnoční překvapení s příznačným koncem – „We Are The Champions.“
Píseň Moskau se proslavila především parodií herců z komediální show Partička, ale její vznik se váže k roku 1979. Na školní akademii si ji připravili Dominik Burian, Jakub Dřevo a Adam Karas z kvarty. Zachovali vše, co vystihuje původní videoklip – kostýmy, vousy a taneční kreace, které neváhala trojice předvést. Dokázali rozproudit celé divadlo, a někteří diváci dokonce vstali ze svých sedadel a nechali se unášet rytmem písně.
Většina z nás zná písně Hallelujah a My Heart Will Go On. Ta první je od Leonarda Cohena a velkého úspěchu dosáhla, když v roce 2001 zazněla v animovaném filmu Shrek a následně se stala kultem všech hudebních soutěží, vystoupení nebo cover verzí. Druhá je ověnčená hudebními cenami, získala i Oscara za nejlepší píseň z filmu Titanic. Obě si diváci mohli poslechnout. Byl v tom však jeden háček, a to, že slova byla v němčině. Dvě hlavní sólistky, Martina Žůčková z 3.B a Viktorie Bažantová z 1.A, zvládly zazpívat své těžké party a předvedly při tom svůj hlasový rozsah. Němčina měla v rukávu ještě jednu píseň, a to s názvem Stitches, hitovku všech rádií. Té se ujali dva studenti ze 4.B – Jaromír Kalčic s Petrem Kloučkem.
Francouzskou atmosféru přišla navodit druhá skupina: oblečení sladěné v barvách státní vlajky a někdo si dokonce přinesl i známou pokrývku hlavy, která vystihuje pařížskou módu – baret. To hlavní ale byly dvě francouzské písně, jmenovitě od Kids United – L’Oiseau Et l’Enfant, ta byla původně nazpívaná zpěvačkou Marie Myriam a v roce 1977 s ní vyhrála soutěž Eurovision Song Contest. A od Maître Gims – Est-ce que tu m’aimes?, při této skladbě je doprovodil student Richard Papst z 1.A, když na pódiu vystřihl taneční pohyby, které přivedly do úžasu diváky v hledišti. I letos obě skupiny doprovázely živé hudební nástroje. Klavír a housle hrály tentokrát prim, chopili se jich zmiňovaný Jaromír Kalčic a Natálie Přibylová z 2.C.
Poslední slova patřila paní ředitelce Ivě Kadeřábkové. Ta s humorem shrnula všechny odcházející třídy. Vyzdvihla některé hvězdy z řad studentů, poděkovala všem za to, že vytvořili skvělý kolektiv, a pak pozvala na podium poslední účinkující celé akademie. Naplní se snad přísloví: „To nejlepší na závěr?“ Pedagogický sbor Gymnázia Příbram se rozhodl, že nenechá své žáky na holičkách. Zazpíval píseň I Will Survive, hymnu některých studentů. Sóla si vzaly na starost paní profesorky Fořtová a Šmolíková a mohly tak ukázat své pěvecké schopnosti.
Poděkování patří organizátorům, zejména Mgr. Václavě Reissmüllerové, pod jejímž vedením se akademie odehrála, i jejím kolegyním Mgr. Petře Steinsové a Mgr. Libuši Fořtové. Poté oběma moderátorům – Markétě Ševčíkově z 3.C, která si po dvou letech dala repete, a doplnil ji Vojtěch Bešťák z 1. B. A především všem účinkujícím, pro ně to byla skvělá příležitost ukázat, že gymnazisté jsou talentovaní nejen na jazyky nebo sport, ale mají v sobě i duši umělců.
A co říci na závěr? Sbohem, kulturo, vítej, sporte!
