Chodí teprve do druháku a už vyhrála republikové kolo olympiády v ruštině. Julie Sýkorová. „Doufala jsem hlavně, že nebudu poslední. Jela jsem tam s tím, že bych chtěla být v té lepší půlce, ale to spíše, že jsem tak jenom doufala,“ říká v rozhovoru.
Jak ses na olympiádu připravovala?
Já jsem takový typ člověka, co to nechává na poslední chvíli, ale již do krajského kola jsem si zpracovávala zadaná témata, a ve volném čase jsem se scházela s paní profesorkou Štufkovou. S tou jsme různě konverzovali, popisovali obrázky a kontrolovali ty mé domácí přípravy těch témat. Příprava na republikové kolo byla mnohem složitější, protože témata nebyla předem zadána, tudíž jsem nevěděla na co se připravovat. Pro to jsme se zaměřili spíše na tu konverzaci a rozšířila jsem si ta témata z kraje.
Jak olympiáda probíhala?
Celé to bylo rozdělené na čtyři části – dvě poslechová cvičení, konverzační část, poté část zaměřená na komunikaci a schopnost reagovat na určité situace.
Jaké výsledky jsi očekávala?
Osobně jsem neočekávala vůbec nic a upřímně mohu říci, že by mě tohle ani ve snu nenapadlo. V průběhu soutěže jsem posílala rodině a kamarádům smsky, že bych se odtamtud ráda vytratila, protože jsem si oproti těm lidem z mé kategorie připadala horší. Doufala jsem hlavně, že nebudu poslední. Jela jsem tam s tím, že bych chtěla být v té lepší půlce, ale to spíše, že jsem tak jenom doufala. (směje se) Ale ten konečný výsledek jsem opravdu nečekala a nepředpokládala.
A tvé pocity po zjištění výsledků?
Tak to se špatně popisuje. Samozřejmě velmi, velmi pozitivní. Byla jsem až dojata, protože se mi ještě nestalo, abych něco takhle velikého vyhrála. Bylo to opravdu velké překvapení, radost a hlavně úleva po těch měsících té přípravy a stresu. Ale potom jsem se dozvěděla, že stresování nekončí, že první místo jede reprezentovat na to mezinárodní kolo.