Letos jsme oslavili 31. výročí od sametové revoluce. O 17. listopadu 1989 v médiích mluvila spousta zajímavých lidí. Víme ale, co tehdy zažívala naše rodina? Co dělali naši pradědečkové, prababičky, dědečkové, babičky, tatínkové, maminky, strýcové a tety?
Výzkumná metoda užívaná v řadě společenských věd stavějící na individuálním sdělení, osobních zážitcích, rozhodování v různých situacích a osobní motivaci pamětníků se nazývá oral history, neboli orální historie. Tuto metodu si vyzkoušeli studenti prvních ročníků a kvinty v rámci distanční výuky předmětu Základy společenských věd s paní učitelkou Pavlou Trantinovou.
Úkolem bylo si nejdříve zjistit obecné informace o listopadu ´89 a uvést se tak do hlubších souvislostí. Dále si žáci museli vybrat rodinného příslušníka, pamětníka zmíněných událostí, kterého vyzpovídají, a jednoduše se ho zeptat, jak vzpomíná na listopadové dění 1989, nebo třeba jak se o nepokojích v Praze dozvěděl.
Cílem práce nebylo zjistit něco naprosto šokujícího, ale pravdivé informace o tom, co daný člověk dělal a jak se cítil. Ať už pobýval s rodinou na chalupě nebo se účastnil demonstrací v Praze. Protože každá vzpomínka se počítá.