Makarónské verše byly typické pro českou středověkou vagantskou (žákovskou) poezii. Jejich principem bylo střídání dvou jazyků, češtiny a nejčastěji latiny, v rámci jedné básně.
Prváci právě během svých hodin literatury objevují středověké umění, a tak na makarónský verš také narazili. Pan učitel Václav Havlíček si tedy pro své studenty z kvinty a 1.C připravil „jednoduchý“ úkol – napsat vlastní makarónské čtyřverší. Podmínkou byl rým střídavý a dva verše v češtině, druhý jazyk si mohli žáci vybrat sami.
Na makarónský verš si celkem trouflo 42 studentů z 63, což jsou právě dvě třetiny. Většina si jako druhý jazyk zvolila angličtinu, část také své druhé cizí jazyky, tedy francouzštinu a němčinu. Kromě těchto se ale objevila i latina, slovenština, španělština, švédština a malgaština.
„Sám osobně hodnotím projekt jako velice povedený, který zpestřil žákům distanční výuku. U mnoha se projevila nejen kreativita, ale i umění básníka,“ komentuje Václav Havlíček.
Na hodnocení všech prací se podíleli také učitelé cizích jazyků, kteří dané žáky učí. Paní učitelky Fořtová, Hrabíková, Kuchyňková, Šedivá, Šlemendová, Štufková a Reissmüllerová byly z prací svých studentů nadšené. Václav Havlíček jako poděkování svým kolegyním za spolupráci vytvořil také makarónské verše
Pro francouzštináře:
Merci de votre aide,
jsem za ni moc rád,
ce sera une bonne grade,
nemusí se bát.
Pro němčináře:
Danke für deine Meinung,
pro své chasníky,
sie haben keine Ahnung,
že jsou básníky.
Pro angličtináře:
Děkuji Ti za Tvou práci
all the students tried
jsou to všechno dobří žáci
the verses were delight.
Na všechny makarónské básně studentů 1.C a kvinty se můžete podívat v galerii.
Ilustrační foto: pexels.com
