Dirigent Marko Ivanovič a moderátor Petr Kadlec, tato jména mnoho studentů gymnázia dobře zná. Jde o sehranou dvojici, která poskytuje lidem zcela odlišný pohled na hudbu. Ukazují neuvěřitelné drobnůstky, na kterých stojí mnoho velice známých kompozic od největších skladatelů všech dob. To vše za doprovodu České studentské filharmonie v prostorách Rudolfina v rámci cyklu Čtyři kroky do nového světa.
Tentokrát se 4. května známá Dvořákova síň rozezněla na první pohled diametrálně odlišnou hudbou. První polovinu ovládl minimalismus, hudební směr, který se vrací k jasnému rytmu a jednoduchosti. Hlavní představitel nemohl být nikdo jiný než Steve Reich, americký skladatel považovaný za průkopníka minimalismu v hudbě. Návštěvníci si poslechli jeho skladbu nahranou díky frázování kázání kněze o konci světa „It’s gonna rain“ a poté měli možnost se ponořit do patnáctiminutové sklady, kdy asi všichni poznali, co je podstata tohoto hudebního směru.
Po přestávce se filharmonie vrátila ke svému tradičnímu repertoáru – maximalismu. Byla vybrána jedna z nejslavnějších a nejhranějších kompozic od Ludwiga van Beethovena, Sedmá symfonie. Její druhá věta Allegretto patří bezpochyby k jedněm z nejoblíbenějších skladeb vůbec. Při premiéře v roce 1813 si posluchači dokonce vyžádali její opakování, a proto nemohla chybět ani dnes ještě s doplněním třetí a čtvrté věty. Pro srovnání si studenti poslechli ještě o něco méně známou skladbu Wellingtonovo vítězství. Tu Beethoven napsal k zachycení vítězství vévody Wellingtona nad Napoleonem ve Španělsku.
Tím byla celá akce ukončena a studenti se odebrali k odjezdu zpět do Příbrami. Toto byl poslední koncert z cyklu Čtyři kroky do nového světa v tomto roce, na který měli možnost žáci jet díky paní učitelce Blance Svobodové a Miloslavě Šmolíkové.
