Studenti 2.B a sexty se vydali do Afriky- tedy alespoň virtuálně. Během dvou pondělních vyučovacích hodin stihli nahlédnout snad do všech koutů tohoto záhadného kontinentu. Nebylo by to možné bez zkušeného průvodce, kterým byl cestovatel a reportér Tomáš Kubeš, který během svých pobytů objevil mnohá tajemství Afriky, která z učebnic a atlasů studenti nemají možnost vyčíst.
Dozvěděli se tak mnoho věcí, které se jim mohou hodit, pokud se rozhodnou do Afriky jednoho dne zavítat. Například, že africké autobusy mají specifické jízdní řády a české zpožděné vlaky jsou oproti nim vrcholem přesnosti, nebo že se nevyplatí spát pod širákem, protože hyeny zajímá obličej cestovatele mnohem více, než hvězdné africké nebe.
Velká část přednášky byla věnována obyvatelům tohoto podivuhodného kontinentu. Pan Kubeš neváhal vyvrátit předsudky o muslimech, když pochválil jejich pohostinnost, ale ne všechny příběhy byly pozitivní. Jak je známo, mnoho afrických zemí je zmítáno občanskými válkami a kriminalitou. Některé oblasti tak mohou být nebezpečné pro každého, tím více pro cizince.
I přesto však kouzlo Afriky, jejích domorodých obyvatel, žijících takřka bez kontaktu s civilizací, její divoké přírody a nespoutané krásy stojí zato prozkoumat. Pan Kubeš tak dělá s nasazením vlastního života, jak se studenti dozvěděli ze zážitků, při kterých se jim tajil dech. Nejen, že se člověk musí mít napozoru před nebezpečnými zvířaty, ale hlavně před lidmi, kteří v cestovatelích vidí možnost zisku.
To vše jsou ovšem věci, které si člověk dovede představit a logicky vysvětlit. V přednášce ovšem došlo i na téma, kde si zdravý rozum leckdy neví rady- šamanismus a kouzla. Chcete získat tu pravou lásku? Afričané by vám poradili povídat si s opičími hlavami. Zdá se vám to podivné? Možná je to něco, co už my, „civilizovaní“ lidé, nedokážeme pochopit. Z přednášky ovšem bylo jasné, že pan Kubeš na svých cestách pocítil dotek mystiky více než jednou.
Přesto, že přednáška zabrala celé dvě vyučovací hodiny, studenti se rozhodně nenudili a poznali, že hodiny zeměpisu, ať jsou jakkoliv zábavné a plné informací, nemohou obsáhnout vše – člověk si to musí zkrátka prožít.