Přednášku s tímto názvem vyslechli v pondělí, 9.11.2015 studenti politologického semináře na půdě AV ČR. Přednášející, Dr. Kryštof Boháček, nám vysvětlil, že přátelství je obvykle chápáno na způsob antropologické konstanty, tedy jako všeobecně rozšířený a interkulturně srozumitelný vztah, jenž nicméně vyrůstá z individuálních a rozumově obtížně postižitelných vzájemných sympatií.
Ve starém Řecku ovšem hrálo přátelství roli významné a formálně zakotvené společenské i politické instituce. V počátcích naší kultury tak nacházíme dnešnímu čtenáři obtížně přístupný fenomén několika druhů přátelství, mezi nimiž Řekové pečlivě rozlišovali. Zvláštní význam pak celý problém získává na filosofické půdě, neboť filosofie se zrodila v lůně řecké kultury jakožto ,,přátelství s moudrostí“.
Rozumíme vůbec oné typicky řecké perspektivě, na jejímž základě se zrodilo sebevědomé evropské lidství? Tuto otázku jsme zkoumali na postavě Sókrata, jenž měl snad nejvíce přátel ze všech, možná ale, že jen jediného.
Pokud by vás zajímaly výsledky našeho zkoumání, např. pojmy jako: XENOS, POLEMOS, THERAPÓN, FILOS, EPITHÉDEAS, HETAIROS … , rádi vysvětlíme.